10–15 cm
Rozumný začátek
Pro mluvené slovo bývá bezpečným výchozím bodem vzdálenost přibližně jedné dlaně. Konkrétní mikrofon a síla hlasu ji mohou změnit.
Dobrá nahrávka nezačíná tlačítkem REC. Začíná tichem v místnosti, klidným hostem a mikrofonem, který zůstane přesně tam, kde má.
Nejprve si prostor poslechněte bez techniky. Zavřete dveře a okna, na chvíli se posaďte a vnímejte ventilaci, lednici, chodbu, dopravu i počítačové větráky. Krátké ticho často odhalí víc než první testovací stopa.
Prázdné stěny, sklo a holá podlaha vracejí hlas zpět do mikrofonu. Pomůže měkký nábytek, závěs, koberec nebo knihovna, vždy ale hlavně v místech, odkud se zvuk odráží přímo k mikrofonu. Není nutné prostor úplně „utlumit“; cílem je srozumitelný, přirozený hlas bez ostré ozvěny.
Stůl bývá výraznou odrazovou plochou. Mikrofon proto nevkládejte těsně nad holou desku a vyhněte se rohu místnosti, kde se nízké frekvence hromadí. Zkuste posunout celé stanoviště o půl metru a porovnejte dvě krátké nahrávky.
Praktický test: jednou tleskněte. Kovový dozvuk nebo rychlé „cvaknutí“ ozvěny znamená, že prostor potřebuje změnu.
10–15 cm
Pro mluvené slovo bývá bezpečným výchozím bodem vzdálenost přibližně jedné dlaně. Konkrétní mikrofon a síla hlasu ji mohou změnit.
20–30°
Natočení mikrofonu trochu stranou omezí nárazy vzduchu u hlásek P a B, aniž by hlas ztratil blízkost. Pop filtr drží odstup srozumitelný i hostovi.
Membrána má směřovat k ústům, ne k hrudi ani čelu. Rameno nebo stojan dotáhněte dřív, než host usedne, a zkontrolujte, že se pod vahou mikrofonu pomalu nesklání.
Blízký hlas zní plněji, ale zesílí dech, pohyby úst a rozdíly při každém odklonu. Příliš velká vzdálenost naopak přidá místnost a šum. Důležitější než číslo je, aby mluvčí udržel podobnou pozici po celý rozhovor.
Hluk není jen doprava za oknem. Do stopy se snadno propíše klepání do stolu, vibrace stojanu, náramek na zápěstí, mobilní telefon, zip mikiny nebo kabel dotýkající se židle.
Začněte nízko a hlasitost přidávejte postupně. Mluvčí by měl slyšet vlastní hlas, druhého účastníka i případné pokyny, ale neměl by mít potřebu mluvit hlasitěji jen kvůli příliš silnému poslechu. Únik zvuku ze sluchátek do mikrofonu ověřte během ticha.
Pokud přímý poslech nabízí zařízení bez zpoždění, použijte jej. I malé zpoždění vlastního hlasu může změnit tempo řeči a hosta znejistit.
Krátce vysvětlete, kam mluvit, jak daleko zůstávat a že při zakašlání nebo opravě věty lze udělat pauzu. Upravte výšku židle, mikrofonu i sluchátek ještě před začátkem tématu.
Vodu nabídněte v tiché nádobě a bez ledu. Dvě minuty na pohodlné usazení bývají pro kvalitu hlasu užitečnější než další minuta v nastavení.
Požádejte hosta, aby odpověděl celou větou přirozenou hlasitostí. Sledujte nejen špičky, ale i stabilitu polohy.
Nikdo nemluví ani se nehýbe. Tato část odhalí ventilaci, brum, únik ze sluchátek a nepravidelné ruchy.
Krátká hlasitější věta nebo smích prověří rezervu vstupní úrovně. Signál nesmí narážet na svůj strop.
Zkoušku si vždy jednou skutečně přehrajte. Pohled na měřič neodhalí ozvěnu, šustění ani nepříjemný poslech.
Jedna pomalá kontrola omezuje chyby, které už během rozhovoru nikdo neslyší. Projděte ji pokaždé ve stejném pořadí.
Sordevani je nezávislý informační projekt. Připomínky k tématům přípravy podcastového prostoru můžete poslat na [email protected].